Stefan Zweig

Amok

Čte:

Jiří Kalužný, Ladislav Mrkvička

Rakouský spisovatel vydal pod tímto názvem sbírku osmi novel, která jako celek nese název jedné z nich – Amok. Tyto novely zobrazují psychiku postav, které se ocitají v neobvyklých situacích. Typické pro Zweiga jsou dramatičnost děje a hluboká znalost psychologie člověka, jeho vášní, citů a slabostí. Jsou psány v první osobě a obsahují zřejmě autobiografické momenty. Působí na čtenáře i posluchače opravdu vnitřně procítěně.

Novela Amok patří k těm nejbrilantnějším ve Zweigově významném díle. Autor mistrně zachycuje neobvyklou situaci německého koloniálního lékaře, který se protrpí svým láskyplně nenávistným příběhem až k úplnému sebezničení. Napětí, nádech melancholie, zoufalé přitakání lidským vášním, které je tak typické pro Stefana Zweiga, je umocněno mistrným uměleckým přednesem Ladislava Mrkvičky, kterému neméně zdatně sekunduje jako vypravěč Jiří Kalužný.

Vypravěč si u lodní agentury v Kalkatě objednal místo na Oceánii, zámořském parníku směřujícím do Evropy. Jeho kajuta byla velmi stísněná a poněkud zatuchlá, proto trávil čas raději na palubě. Po tři dny pozoroval moře a lidi, kteří kolem něj procházeli. Nakonec se rozhodl převrátit svůj denní pořádek a šel si lehnout již odpoledne.

O půlnoci se probudil a zamířil na prázdnou palubu. Okouzlen zářivou noční oblohou se posadil na kotouč lana a zavřel oči. Najednou se vedle něj ozvalo tiché zakašlání a on si teprve teď všiml, že naproti němu sedí muž s dýmkou v ústech. Vypravěč se omluvil a zapálil si cigaretu. Oheň na chvíli ozářil tvář neznámého a vypravěč za skly brýlí spatřil obličej, jenž mu připadal rozervaný a pochmurný.

Když zápalka zhasla, oba muži zůstali na svých místech, ale nemluvili. Nakonec to vypravěč nevydržel, vstal a popřál dobrou noc. Poodešel ovšem jen na pár kroků, když se na něho neznámý obrátil s prosbou, aby nikomu neříkal, že ho viděl. Vypravěč ho ujistil, že se o jejich nočním shledání nikdo nedozví a poté odešel do své kajuty.

Druhého dne o půlnoci se znovu vydal k přídi. Tajuplný člověk tam opět seděl se zapálenou dýmkou. Vypravěč bezděky ucouvl a muž se omluvil, že sedí na jeho místě. Chtěl odejít, avšak vypravěč ho zarazil a namítl, že ho nikterak neobtěžuje. Oba se tedy posadili a muž vypravěči řekl, že by mu rád něco vyprávěl, aby se vyzpovídal ze svých problémů. Vypravěč souhlasil, poněvadž povinností člověka je přece vyjít druhému vstříc. Na muže tato slova zapůsobila, protože ho trápilo právě to, jestli má člověk povinnost pomoci. Aby však vypravěč pochopil jeho pocity, začal mu vyprávět svůj příběh od začátku.Studoval v Německu medicínu a stal se dobrým a uznávaným lékařem... následuje exaltovaná zpověď hlavního hrdiny.

1.Amok – 1. část
2.Amok – 2. část

Obchod: