Ludvík Aškenazy

Praštěné pohádky

Recenzent:

Jakub Horák

Kniha Ludvíka Aškenazyho Praštěné pohádky vyšla zatím jedinkrát, a to v roce 1965 ve Státním nakladatelství dětské knihy. V období normalizace Aškenazyho texty vycházet nemohly, po revoluci nebyl na pohádky čas a pak se na ně asi zapomnělo. S audioverzemiPraštěných pohádek jsme se mohli setkat dvakrát. V roce 1990 nastudoval sedm příběhů z této knihy režisér Ivan Holeček (s Oldřichem Kaiserem, Ladislavem Mrkvičkou, Eduardem Cupákem, Karlem Heřmánkem a Radoslavem Brzobohatým) pro rozhlasový pořad Hajaja. Pak zase dlouho nic, až v roce 2013 přišel herec a hudebník Michal Malátný s nápadem vydat příběhy, které čte rád své dcerce, jako audioknihu.

Praštěné pohádky Vydavatelství AudioStory producentky Jindřišky Novákové jeho nápadu vyšlo vstříc a na sklonku roku vydalo CD se šesti praštěnými pohádkami v režii Jiřího Seydlera. Malátný nejenže všechny příběhy vypráví, ale je také spoluautorem hudby a písňových textů, které v audioknize zaznívají. Po Autopohádkách, vydaných před téměř deseti lety, jsou Praštěné pohádky dalším svěžím dílkem pro děti, s výrazným autorským a interpretačním rukopisem Michala Malátného. Obsahově jsou však obě tyto audioknihy velmi vzdálené.

Jen obtížně lze najít vhodnější adjektivum pro Aškenazyho pohádky, než to, které autor sám vetknul do názvu knihy. Šestice audioknižních příběhů je opravdu dostatečně praštěná na to, aby uchvátila malého posluchače. Ve srovnání se známějšími pohádkami Macourkovými, které jsou mnohdy podobně nekonformní, je Aškenazyho fantazie ještě o kousek bezbřežejší. V jeho textech nejenže zvířata mluví a předměty ožívají, ale všichni se navíc chovají naprosto nepředvídatelně a bláznivě. Macourek tak z pomyslného duelu vychází jako suchar bez kapky invence, navíc zasažen šesti pestrobarevnými střelami z duhové pohádkové stříkačky pana Aškenazyho.

První ranou je skupina muzikantů, kteří vylezli z poštovní známky kolumbijského dopisu, druhou je paraplíčko, které se chtělo stát biografem. Třetí přiletěla spolu s plešatým netopýrem, čtvrtá s fotbalovým míčem letícím vesmírem. Pátý zásah uštědřil jeden osamocený talíř na cestách a poslední ránu vypálil kulový blesk pod dědovou peřinou.

Režiséru Jiřímu Seydlerovi se podařilo zachytit Aškenazyho fantaskní tryskání velmi dobře. Ani on se netrápil konvencemi a společně s herci Michalem Malátným, Janou Ondruškovou a Tomášem Petříkem a hlavně s přispěním zvukaře Martina Duška vytvořil audioknihu, která je knižní předloze výbornou alternativou či doplňkem. Výkony interpretů jsou nevázané, zvuková složka je (mírně řečeno) velmi pestrá, a tak se zdá, že jedinou hranicí, kterou byl režisér omezen, byla rozumná stopáž jedné hodiny, kterou využil téměř bezezbytku.

Hledáte-li tedy další titul do audioknihovničky vašich dětí, titul, který nepoučuje a který podpoří jejich fantazii, jsou Praštěné pohádky od AudioStory vhodnou volbou. Děti se při jejich poslechu budou jistě dobře bavit a dospělí mohou vzpomínat, kdy ztratili schopnost vidět svět jako ony. Protože, jak zpívá Michal Malátný: děti vidí o čem velcí nemaj’ zdání...

Jakub Horák (Audiokniha roku)
Praštěné pohádky (AudioStory, 2013)

Obchod: